Zprávy - Z historie vinařství 3

Z historie vinařství na ostrově Hvaru - 3. část

Od začátku 20. století do současnosti

K dalšímu ztížení situace na hvarských vinicích přispěla i první světová válka a brzy po ní velká hospodářská krize znamenající další vlnu vystěhovalectví. Ve dvacátých letech vznikla na Hvaru první zemědělská družstva, která se pokoušela organizovat pěstování, výrobu a vývoz hlavních zemědělských komodit – vína a olivového oleje. Zemědělci ve střední části ostrova (Brusje, Velo Grablje) nahradili zdecimované vinice políčky levandule, jejíž modré květy se staly jedním ze symbolů ostrova. Časté požáry na přelomu tisíciletí pak přispěly ke zkáze většiny levandulových polí a k podstatnému úpadku jejího pěstování. Své neblahé důsledky pro zemědělství měla agrární reforma provedená královskou Jugoslávií, která znárodnila půdu šlechtických rodin a rozdrobila ji drobným vlastníkům.

Po druhé světové válce došlo ke změně politických, společenských a ekonomických poměrů. Socialistické zřízení v tehdejší Jugoslávii přistoupilo k revitalizaci a kolektivizaci zemědělství. Z pěstování a zpracování vína se stal "vinařský průmysl" reprezentovaný velkými vinařskými podniky (například "Dalmacijavino"), které vykupovaly víno od vinařů a družstev. Ti museli splnit předem dané množství produkce, což brzdilo rozvoj iniciativy a snahy cokoli změnit k lepšímu. Přestože vztahy mezi podnikem a družstevníky byly mnohdy problematické, měl tento systém pozitivní vliv na modernizaci vinařství a lepší organizaci. Orientoval se však víc na kvantitu než na kvalitu vyrobeného vína, také na nejvýnosnější odrůdy. Začátkem šedesátých let postavil podnik "Dalmacijavino" na Hvaru dva nové moderní závody, jeden v Jelse a druhý ve Starém Gradu, dohromady tvořící podnik "Hvarske vinarije".

Ani model industrializace nezabránil dalšímu odlivu obyvatel z ostrova. Po druhé světové válce se snížil počet obyvatel, protože se lidé stěhovali z vesnic do měst a z ostrovů na pobřeží. Později se připojil i další trend – odchod za prací do západní Evropy. Od šedesátých let se začal rozvíjet cestovní ruch a zemědělství přestalo být hlavním ekonomickým odvětvím. Zvýšila se plocha neobdělávaných pozemků, mladí lidé se nechtěli zabývat zemědělstvím, opoustili rodinná hospodářství a zůstali jen ti staří. V polovině 19. století pokrývaly vinice na Hvaru 5 700 hektarů, v roce 1990 jich bylo pouhých necelých 900 hektarů a nyní se jich plocha odhaduje na 300 až 500 hektarů.

Jako první vlaštovky se koncem osmdesátých let objevili první vinaři (např. Plenković a Plančić), kteří chtěli hvarským vínům vrátit dobré jméno a vyrábět kvalitní vína. Další aktivity pak zabrzdily válečné události v devadesátých letech, kdy útlum vinařské produkce značně poškodil producenty vína. Následky války nejhůř postihly velké vinařské podniky, které přišly po rozpadu Jugoslávie o tradiční trhy a těžko se vyrovnávaly s rostoucí konkurencí ze zahraničí. Důkazem toho, že mnohé neobstály a zkrachovaly, jsou opuštěné haly podniků "Hvarske vinarije" v Jelse a ve Starém Gradu.

S novým tisíciletím přišly i nové úspěchy hvarských vín, za nimiž stojí tradiční vinařské rodiny a nadšenci: Plenković, Carić, Tomić, Huljić, Gabelić, Plančić, Duboković a další. V sortimentu žádné z nich nechybí špičkové víno červené odrůdy plavac mali, král mezi hvarskými víny. Celá řada ocenění a medailí vín z domácích a světových soutěží svědčí o tom, že úsilí hvarských vinařů a staleté zkušenosti spolu se zaváděním nejnovějších technologií a poznatků přineslo své ovoce.

Chorvatští vinaři si uvědomují, že Chorvatsko je malá země a jako taková nemůže být konkurenceschopná v masové produkci vína, ale nejlepším světovým vínům může konkurovat svoji výjimečnou kvalitou. I když vína mají takový potenciál, musí být splněna další podmínka, jak toho dosáhnout – dobrá propagace. V roce 2010 se nevýznamnější hvarští vinaři domluvili a založili sdružení "Hvarski vinari", které si klade za cíl propagaci Hvaru jako vinařské destinace. Se sloganem "Hvar otok vina" (Hvar ostrov vína) organizuje ochutnávky vín na Hvaru, prezentace v Chorvatsku i v zahraničí a společnou účast na veletrzích.

Jak již bylo řečeno, ostrov Hvar žije z cestovního ruchu. Přestože se vinařstvím zabývá jen malé procento obyvatelstva a vinice pokrývají jen zlomek bývalé plochy, nikdy hvarská vína nezažívala tak slavné období.

V našem seriálu o hvarském vinařství budeme dál pokračovat články o odrůdách vinné révy pěstovaných na ostrově Hvaru, o vinařských oblastech a o nejvýznamnějších producentech vína na ostrově.

2. část