Zátoka Lučišće
Zátoka Lučišće ( Uvala Lučišće) je jedním z nejkrásnějších výletních cílů na jižním pobřeží ostrova. Navštěvují ji nejen turisté ubytovaní ve Sv. Nedjelje, od níž je vzdálena vzdušnou čarou asi 2 km, ale i z dalších pobytových míst v této části pobřeží, z Ivan Dolce nebo Zavaly. Díky tomu, že je dostupná pouze pěšky nebo člunem, si zachovala svoji romantiku a nedotčenost. Každý, kdo se do zátoky vypravil, potvrdí, že ta čtyřicetiminutová cesta stála za to.
Je to první zátoka od Sv. Nedjelje směrem na západ. Při pohledu z vyhlídky na mysu, odkud jsou vidět jen strmé pobřežní skály, málokoho napadne, že se mezi nimi ukrývá malá, ale poměrně hluboce zaříznutá zátoka. Skutečně je ze tří stran obklopena prudkými srázy a pohled z moře na skalní hradbu nad ní bere dech.
Do zátoky se po celá dlouhá léta dalo dojít jen úzkou pěšinkou, která se klikatila lesem nad pobřežními útesy. To se změnilo v roce 2008, kdy se ve svahu nad pobřežím začala budovat tzv. protipožární cesta ze Sv. Nedjelje směrem k západu a v roce 2009 se napojila u zátoky Dubovica na hlavní silnici Hvar - Stari Grad. Je to poměrně široká makadamová cesta, která má hasičům umožnit přístup do těchto odlehlých končin v případě požáru, ale současně je používána jak místními ke zkrácení cesty do Hvaru, tak i turisty k návštěvě této krásné zátoky. Podrobnější informace najdete v článku: Protipožární cesta Sveta Nedjelja - Dubovica.
Od kostela je nová cesta krásně vidět a tak odpadá trochu složitější hledání staré pěšinky. V případě pěšího výletu přesto doporučujeme použít právě tu úzkou pěšinku, která se na hranici lesa odpojuje od makadamové cesty a dál vede kousek pod ní. Otevírají se z ní krásné výhledy jednak zpět na dolní část Sv. Nedjelje s útesem, jednak k západu až k Červeným skalám ( Crvene stijene). Tyto skály červeného zabarvení jsou zajímavým geologickým fenoménem pro své vertikální vrstvení. Asi v polovině cesty pěšinka ústí zpět na makadamovou cestu, která pak kopíruje její původní trasu.
Když se objeví první pohledy na zátoku Lučišće s její bělostnou pláží, vede cesta poměrně vysoko nad ní a teprve pak začne klesat. Hned na východním úbočí, se odděluje pěšina, kterou se dá sejít k pláži. Její dolní část je zavalena velkými balvany, které se uvolnily při stavbě makadamové cesty. Ty trochu komplikují, ale obtížně schůdná místa se dají obejít.
Oblázková pláž není velká, ale ani v sezóně nebývá nikdy plná. Kdo by tu po vysilujícím pochodu hledal možnost občerstvení, bude zklamán, protože jediným objektem v zátoce je malý domek ukrytý v zalesněném svahu nad zátokou. Je proto třeba myslet na dostatečné zásoby jídla a především tekutin.
K charakteristice zátoky a jejího přírodního rámce by se dalo použít mnoho superlativů, ale více vypovídají přiložené fotografie.