Geografické údaje

Podle současných odborných poznatků byl Hvar za poslední doby ledové, kdy hladina Jaderského moře byla o 96,4 m níž než hladina dnešní, pevninským horským pásmem, vystaveným extrémním bouřím a orkánům přicházejícím z vnitrozemí. Právě ty formovaly i vzhled dnešního ostrova.

Severní pobřeží Hvaru je ve své západní části, stejně jako pobřeží sousedních Paklených ostrovů a ostrova Šćedro, mimořádně členité. Často je vyhledávají jachtaři.

V tomto směru je typické pobřeží v oblasti mysu Smočiguzica na poloostrově Kabal nacházejícího se severozápadně od Starého Gradu (pro informaci: slovo guzica je nespisovný, trochu vulgární chorvatský výraz pro sedací část lidského těla, takže by se název mysu mohl přeložit jako Namočprdelka). Mys je z výšky neobyčejně malebný, jeho snímky jsou velmi populární.

Ostrov Hvar je geomorfologicky velni různorodý. Jeho středem se táhne od západu k východu horský hřbet, který odděluje rozlehlejší severní část od jižní. Z tohoto hřbetu vyčnívají vrcholky Sveti Nikola (628 m) v jihozápadní části ostrova, dále Černica, Hum, Gvozd.

Články: Cesta na nejvyšší vrchol ostrova - horu Sveti Nikola a Výstup na nejvyšší vrchol ostrova ze Sv. Nedjelje.

Spojení těchto dvou částí ostrova zajišťuje jednoduchý tunel mezi obcemi Pitve a Zavala a tunel na hlavní hvarské silnici Stari Grad - město Hvar, proražené ve zmíněném horském hřbetu.

Tento hřbet přechází v severní částí v největší hvarské polje zvané Velo polje či Starigradsko polje, rozlehlou, velmi úrodnou a nejhustěji osídlenou zemědělskou část ostrova.

V minulosti pokrývaly značnou část povrchu ostrova rozsáhlé lesy především halepské a černé borovice ( Pinus halepensis a Pinus negra dalmatica). Na jejich výrazném ubývání se nemalou mírou podílelo jednak žďáření lesů pastýři ovcí k získání dalších pastvin, jednak obrovská spotřeba dřeva při rybolovu " na svetlo", kdy zdrojem intenzivního světla lákajícího hejna ryb do sítí byly v minulosti na rybářských lodích ohně z hořícího dřeva na zvláštních konstrukcích zvaných svićalo.

Lesní porosty se zčásti dochovaly na hlavním horském hřbetu a v menším rozsahu i na přilehlém ostrově Šćedro, který je nyní bez stálého obyvatelstva. Zbytky lesů jsou i na Paklených ostrovech a několika dalších místech.

Na ostrově jsou i místa naprosto holá a kamenitá, případně porostlá macchií. Vyschlou krajinu dále devastují ničivé požáry, které se v odlehlých oblastech velmi snadno šíří a ničí veškerou vegetaci.

Povrchové vodní toky tu zcela chybějí a je tu jen jediný významnější pramen nedaleko Jelsy. Do poměrně nedávné doby se využívaly vodní srážky shromažďované ve velkých cisternách i v menších nádržích. Později potřebu vody pro obyvatelstvo a hlavně pro ubytovací podniky pomáhaly řešit cisternové lodi, které pravidelně připlouvaly a z nichž se voda přečerpávala. Dnes je problém se zásobováním vodou vyřešen vybudováním podmořského vodovodního potrubí z pevniny.

Fotografie
Ostrov Šćedro u jižního pobřeží ostrova Hvaru
Ostrov Šćedro
Mys Smočiguzica na poloostrově Kabal
Mys Smočiguzica
Jižní srázy horského hřbetu a Sv. Nedjelja
Jižní pobřeží
Horský hřbet od severu od Jelsy
Horský hřbet od Jelsy
Pečlivě obdělávaná zemědělská půda
Obdělávaná půda
Terasovitá políčka
Terasovitá políčka
Vrchol Sveti Nikola (628 m)
Sveti Nikola
Pustá náhorní plošina
Pustá náhorní plošina
Divoké jižní pobřeží u Sv. Nedjelje
Divoké pobřeží
Pozoruhodný útes Zaraće nedaleko města Hvaru
Útes Zaraće
Ivan Dolac
Ivan Dolac
Zátoka Žukova na poloostrově Kabal
Zátoka Žukova
Turistická centra