Geografické údaje
Podle současných odborných poznatků byl Hvar za poslední doby ledové, kdy hladina Jaderského moře byla o 96,4 m níž než hladina dnešní, pevninským horským pásmem, vystaveným extrémním bouřím a orkánům přicházejícím z vnitrozemí. Právě ty formovaly i vzhled dnešního ostrova.
Severní pobřeží Hvaru je ve své západní části, stejně jako pobřeží sousedních Paklených ostrovů a ostrova Šćedro, mimořádně členité. Často je vyhledávají jachtaři.
V tomto směru je typické pobřeží v oblasti mysu Smočiguzica na poloostrově Kabal nacházejícího se severozápadně od Starého Gradu (pro informaci: slovo guzica je nespisovný, trochu vulgární chorvatský výraz pro sedací část lidského těla, takže by se název mysu mohl přeložit jako Namočprdelka). Mys je z výšky neobyčejně malebný, jeho snímky jsou velmi populární.
Ostrov Hvar je geomorfologicky velni různorodý. Jeho středem se táhne od západu k východu horský hřbet, který odděluje rozlehlejší severní část od jižní. Z tohoto hřbetu vyčnívají vrcholky Sveti Nikola (628 m) v jihozápadní části ostrova, dále Černica, Hum, Gvozd.
Články: Cesta na nejvyšší vrchol ostrova - horu Sveti Nikola a Výstup na nejvyšší vrchol ostrova ze Sv. Nedjelje.
Spojení těchto dvou částí ostrova zajišťuje jednoduchý tunel mezi obcemi Pitve a Zavala a tunel na hlavní hvarské silnici Stari Grad - město Hvar, proražené ve zmíněném horském hřbetu.
Tento hřbet přechází v severní částí v největší hvarské polje zvané Velo polje či Starigradsko polje, rozlehlou, velmi úrodnou a nejhustěji osídlenou zemědělskou část ostrova.
V minulosti pokrývaly značnou část povrchu ostrova rozsáhlé lesy především halepské a černé borovice ( Pinus halepensis a Pinus negra dalmatica). Na jejich výrazném ubývání se nemalou mírou podílelo jednak žďáření lesů pastýři ovcí k získání dalších pastvin, jednak obrovská spotřeba dřeva při rybolovu " na svetlo", kdy zdrojem intenzivního světla lákajícího hejna ryb do sítí byly v minulosti na rybářských lodích ohně z hořícího dřeva na zvláštních konstrukcích zvaných svićalo.
Lesní porosty se zčásti dochovaly na hlavním horském hřbetu a v menším rozsahu i na přilehlém ostrově Šćedro, který je nyní bez stálého obyvatelstva. Zbytky lesů jsou i na Paklených ostrovech a několika dalších místech.
Na ostrově jsou i místa naprosto holá a kamenitá, případně porostlá macchií. Vyschlou krajinu dále devastují ničivé požáry, které se v odlehlých oblastech velmi snadno šíří a ničí veškerou vegetaci.
Povrchové vodní toky tu zcela chybějí a je tu jen jediný významnější pramen nedaleko Jelsy. Do poměrně nedávné doby se využívaly vodní srážky shromažďované ve velkých cisternách i v menších nádržích. Později potřebu vody pro obyvatelstvo a hlavně pro ubytovací podniky pomáhaly řešit cisternové lodi, které pravidelně připlouvaly a z nichž se voda přečerpávala. Dnes je problém se zásobováním vodou vyřešen vybudováním podmořského vodovodního potrubí z pevniny.