www.ihvar.cz, 4 kB Ostrov Hvar
Hlavní stránka « Stari Grad « historie
nothing.gif, 0 kB
Historie a kulturní dědictví

Stari Grad je město s minulostí velmi starou. Již z doby železné pocházejí významná svědectví o zdejším osídlení - lokalita Purkin kuk na jihovýchod od Starého Gradu, v jeho těsné blízkosti. Zdejší hradby z kamenných bloků, tzv. kyklopské zdivo, dosahují délky 16 metrů a výšky 2 metry.

Pro vývoj zdejšího území a celého ostrova mělo hlavní význam založení osady Pharos na tomto místě řeckými přistěhovalci z ostrova Pharos v Jónském moři (v r. 385 - 384 př. n. l.). Museli přitom zlomit odpor zdejších obyvatel - ilyrského kmene Jadasinů. Nově založený Pharos měl status městského státu.

Pharos byl založen plánovitě a chránily jej mohutné hradby z kyklopského zdiva.

Řecké municipium se nacházelo přímo tam, kde dnes stojí Stari Grad. Některé nalezené fragmenty dokládají někdejší řecké uspořádání obce. Např. se dochovaly zbytky jedenáctimetrových řeckých hradeb ve sklepení domu rodiny Tadić-Gramotorov. Na dnešním náměstí Remetina trg je možno vidět za kostelem sv. Jana (Sveti Ivan) zbytky řeckých domů a ulic. Do zvonice nedalekého farního kostela byly v 18. stol. vezděny kamenné bloky z řeckých hradeb.

 

Pozůstatky řeckého uspořádání a parcelace pozemkového majetku nové obce představuje tzv. řecký ager na Starigradském polji (Starogradsko polje), východně od města. Je to historická památka naprosto výjimečná svou zachovalostí v celém Středomoří. V roce 2008 bylo Starigradské polje zapsáno do prestižního seznamu světového kulturního a přírodního dědictví organizace UNESCO (viz článek Starigradská kulturní památka na seznamu UNESCO). Ager byl pozemkový majetek - zemědělská půda nové obce, která byla rozdělena na podíly - úděly jednotlivým osadníkům, kteří je pak zemědělsky obhospodařovávali. Rozloha jednotlivých údělů, které byly vzájemně odděleny kamennými suchými zídkami a soustavou cest, byla stejná a činila 1 x 5 stádií, tj. 180 x 900 metrů. Tato parcelace se zachovala dodnes v poměrně velmi dobrém stavu.

Když Římané porazili Demetria Hvarského (viz úvodní text o historii ostrova Hvar) a dobyli Pharos, budovali své město v těsném sousedství řeckého. V dnešní ulici Sridnja se pod dlážděním dochovaly v domě "Ve Vaganji" dvě římské mozaiky. Nejsou zatím přístupné. Na místě dnešního kostela sv. Rocha ( Sveti Rok ) byly objeveny římské lázně. Z římské doby pocházejí vykopávky základů římských usedlostí na několika místech ve Starém Gradu.

 

Jednou z nejvýznamnějších památek Starého Gradu je raně křesťanský kostel sv. Jana (Sveti Ivan) pocházející z 5. - 6. stol.; je to nejstarší křesťanské kultovní místo na celém ostrově. Jeho kultovní tradice sahá až do pohanského Říma - stála tu původně římská pohanská svatyně - přes pozdní antiku až do křesťanského středověku.

Kostel byl původně dvojitý: severní kostel byl zasvěcen Panně Marii (Sveta Marija), jižní sv. Janu (Sveti Ivan). Dochovaný základ je raně křesťanský. Kostel sv. Jana sloužil jako křestní svatyně, v níž byla křestní nádrž v podobě kříže, se čtyřmi, původně šesti schody.

Kostel P. Marie byl ve 12. stol. biskupským (Stari Grad byl více než sto let biskupským sídlem). Po loupežném nájezdu pirátů z Omiše se biskup uchýlil do bezpečnějšího Hvaru. Kostel byl v průběhu staletí několikrát poškozen a opravován. Část sv. Jana byla v 17. stol. jako velmi zdevastovaná zbourána (na jejím místě byl postaven kanovnický dům). Pro celý zbývající chrámový areál se začal používat a používá se dodnes název "kostel sv. Jana". Z pozdní antiky pochází zdejší krásná mozaika rajské zahrady s ptáčkem.

 

V těsné blízkosti je barokní farní kostel sv. Štěpána (Sveti Stjepan), do jehož volně stojící zvonice je vezděn reliéf římské galéry z 1. až 2. stol. a nápis vytesaný do jednoho z bloků spodní části stavby, který pochází z řeckých hradeb v této části původní řecké obce. Nápis hlásá, že tady byl vjezd do řeckého Pharosu.

Římským dílem je socha truchlícího okřídleného Eróta na náměstí sv. Štěpána (Trg sveti Stipan).

Když byla ve středověku přenesena správa ostrova ze Starého Gradu do Hvaru, pozbylo sice staré jádro města částečně svůj význam, ale naopak si díky tomu zachovalo do značné míry svůj starobylý ráz, jak to dokládají domy a paláce na některých náměstích, v zastrčených uličkách a v romantických zákoutích.

 

Mezi nimi vyniká opevněný renesanční letohrádek Tvrdalj, který si dal postavit v 16. stol.básník Petar Hektorović, jedna z nejvýznamnějších humanistických osobností zdejšího okruhu vzdělanců. Je to nejreprezentativnější stavba města, ve výborném stavu, s vodní nádrží na ryby uprostřed, s terasou nad monumentálními oblouky a s masivní věží. Součástí komplexu jsou i obytné a hospodářské budovy a zdí obklopený park. Komplex Tvrdalj byl budován i jako případné útočiště rodiny i dalších obyvatel města při loupeživém nájezdu pirátů. Dnes je v letohrádku Etnografická sbírka Hvaru (Etnografska zbirka).

 

Na levé straně Tvrdalje je renesanční kostelík sv. Rocha (Sveti Rok), postavený v polovině 16. stol. jako zámecká kaple letohrádku. Pod ním jsou pozůstatky římských lázní.

Blízko Tvrdalje je pěkná klasicistní stavba paláce uměnímilovné rodiny Biankiniů - palác Biankini (Palača Biankini), v němž dnes Galerie J. Plančiće, významného chorvatského malíře první poloviny 20. stol. - obrazy chorvatských malířů 20. stol. Jsou tam i další kulturní instituce: Stálá výstava Pharos - antický Stari Grad ( Pharos - antički Stari Grad), Námořní sbírka (Pomorska zbirka), Ztroskotání antické lodi (Antički brodolom), Kapitánská místnost (Kapetanska soba).

Malebné náměstí Škor ve východní části starého města je typickým příkladem vývoje stavitelství v 16. a 17. stol. (paláce Bušić-Machiedů, Politeů aj.).

 

Dominikánský klášter (dominikanski samostan) na jižním okraji města blízko hřbitova s kostelem sv. Petra Mučedníka (Sveti Petar Mučenik) byl založen v r. 1482. Při loupežném přepadení ostrova pirátskou flotilou tureckého velitele Uluč-Aliji ve druhé polovině 16. stol. byla vypálena města Stari Grad, Hvar a Vrboska (zachránila se pouze Jelsa díky opevnění kostela, v němž obyvatelé našli útočiště a možnost obrany). Hned po přepadení byly u kostela postaveny dvě dodnes zachované obranné věže, používané i jako pozorovatelny. Koncem 19. stol. byl na místě staré svatyně postaven kostel nový. Klášter se až do naší doby zachoval ve vnější podobě beze změn.

Za prohlídku stojí několik cenných artefaktů v interiéru, především obrazů v klášterní sbírce, především Tintorettův originál Kladení do hrobu, který vznikl na objednávku P. Hektoroviće a je na něm údajně zachycen i sám Hektorović a dcerou a zetěm (jsou však i určité pochybnosti o Tintorettově autorství), dále obraz od Palmy ml. a díla dalších italských mistrů, jakož i rozsáhlá sbírka archeologických nálezů, včetně nejnovějších.

Za pozornost stojí dlouho opuštěný pozdně gotický kostelík sv. Jeronýma (Sveti Jerolim) na nábřeží blízko městského koupaliště. Býval to původně hospic mnichů-hlaholášů. Dnes je odsvěcený a slouží jako výstavní prostor.

 

nothing.gif, 0 kB
© 2005 - 2015 ihvar.cz,