Návštěva rybářského muzea ve Vrbosce
Malebné městečko Vrboska na Hvaru se může pochlubit nejen jedinečným opevněným kostelem, který v těžkých dobách poskytoval bezpečný úkryt prakticky celé obci, několika originály italských mistrů jako je např. Veronese či Bassano v kostele sv. Vavřince, můstky přes úzký záliv, které tolik připomínají ty proslulé mosty v Benátkách, ale i mimořádným Rybářským muzeem ( Ribarski muzej Vrboska), jedním z mála muzeí tohoto zaměření, která můžeme v Dalmácii najít.
Muzeum bylo založeno v roce 1972 díky iniciativě Střediska pro ochranu kulturního dědictví ostrova Hvaru. Nemenší podíl na jeho vzniku měli však i místní občané – vesměs členové starých rybářských rodin, kteří muzeu věnovali většinu jeho exponátů. Muzeum je umístěno v domě přímo na nábřeží v samém centru Vrbosky.
Vrboska byla v minulosti téměř výlučně rybářskou vesnicí, kde rybolov byl nejdominantnějším zaměstnáním mužů. Ve Vrbosce byla již koncem 19. století založena továrna na zpracování ryb a bylo ironií osudu, že v tom roce, kdy vzniklo ve Vrbosce rybářské muzeum, ukončila tato továrna provoz.
Dnes poskytuje muzeum celkem komplexní obraz rozvoje rybářství na ostrově Hvaru a obsahuje předměty z období od druhé poloviny 19. století do 70. let 20. století. Vystavené předměty prezentují historickou rybářskou techniku a rybářské náčiní starého způsobu rybolovu pomocí světla z z hořícího dřeva až po nejmodernější rybolovné techniky. Vystaveny jsou tu nejrůznější typy svítilen, např. světla pro lov malých tzv. modrých ryb, které se lovily v letních nocích, kdy nesvítí měsíc. Tyto exponáty jsou velmi zajímavé, jsou mezi nimi např. i borové louče, které zapálené na lodi vábily ohromná hejna ryb. Tak se až do konce 19. století lovily především sardele a makrely. Nechybějí však ani svítilny acetylenové, petrolejové a další.
Mezi exponáty jsou i nejrůznější typy rybářských sítí, proutěné vrše, kotvy, udice, kormidla, různé nástroje apod. Že nezbytným doprovodným řemeslem při rybolovu bylo bednářství, resp. výroba sudů a soudků, do nichž se ukládaly nasolené ryby, dokazují i zdejší exponáty charakteristické pro toto řemeslo. Právě nasolené ryby napěchované do sudů byly nejžádanějším obchodním artiklem. Pro Benátčany, ale i pro obyvatele celého přímoří jadranského byly solené ryby z Jadranu pochoutkou, ale především jednou ze základních potravin po celá staletí.
Muzeum se skládá ze dvou větších místností a jedné malé, v níž lze vidět rekonstruovanou kuchyň zdejší rybářské a zemědělské rodiny. Je současně pěknou ukázkou tradičního způsobu života obyvatel ostrova Hvaru v minulosti, kdy se vařilo na otevřeném ohništi. Kuchyň dokresluje i původní hvarské ženské a mužské oblečení.
Technicky zajímavý je mechanický stroj na zavírání rybích konzerv, který se v místní továrně používal až do její likvidace, dále nástroje pro ruční zavírání konzerv, nástroje používané při čištění ryb aj.
Rybářskou expozici doplňuje i menší přírodovědná sbírka, jejíž exponáty jsou umístěny v prosklených vitrínách a na zdech. Lze vidět preparované ryby, kraby, langusty, mořské želvy, ježky, lastury mlžů a plžů atd. Z ryb největší pozornost upoutává měsíčník ( bucanj), z mlžů pak velké lastury kyjovky šupinaté ( plemenita periska), která představuje největší druh na Jadranu, dorůstající délky až 100 cm.
Dále si lze prohlédnout mapu letního a zimního rybolovu na Hvaru, dobové fotografie a písemné doklady, především lodní deníky z 19. století (jsou psány italsky).
Naše turisty jistě potěší tištěný průvodce s popisem jednotlivých exponátů, který i v češtině bezplatně zapůjčuje pracovník muzea.
Otevírací doba je od 9:30 do 12:00 hod. a od 18:00 do 20:00 hod. Ve středu odpoledne je zavřeno.
A koho kulturní zážitek příliš unaví, může se občerstvit v blízké restauraci Škojić. Zdejší pizza, masové i rybí speciality jsou vyhlášené široko daleko!
Zdroj informací:
- Muzejski dokumentacijski centar: www.mdc.hr