www.ihvar.cz, 4 kB Ostrov Hvar
nothing.gif, 0 kB
Historie a kulturní dědictví
 

Nad osadou, u paty skalní stěny se nachází jeskyně, která byla obydlena již v době kamenné. V této jeskyni se v 15. stol. usídlili augustiniánští mniši a vystavěli v ní malý klášter a kostelík, který sloužil obyvatelům osady jako svatyně, a to i v době, kdy už tu mnišská komunita nežila, tedy od 18. stol. Mezi zříceninami se dochoval pouze kostelík Panny Marie Sněžné (Gospa od Snijega). Na svátek P. M. Sněžné (5. srpna) se sem konají procesí a slouží se tu bohoslužba. Více informací najdete v článku Výstup na nejvyšší vrchol ostrova ze Sv. Nedjelje.

Teprve v první polovině 19. stol. byl přímo v osadě postaven nový kostel zasvěcený sv. Spiridionovi. Je pozoruhodné, že se kostel v tak malém a odlehlém místě může pochlubit několika zajímavými cennými uměleckými díly, např. obrazem od významného moderního chorvatského malíře J. Plančiće, rodáka ze Starého Gradu na Hvaru.

 

Kdo je vlastně sv. Nedjelja, česky Nedělka nebo Neděle, s níž se u nás nesetkáváme, ale jejíž kult byl kdysi běžný mimo jiné i na Slovensku? V odborných knihách českých nebo chorvatských, ale i německých bychom marně pátrali po světici tohoto jména. Odkud se tedy vzala?

Je to vlastně jen ikonografický symbol, což velmi dobře vystihuje německý výraz Feiertagschristos, tedy Kristus jako symbol neděle, dne odpočinku. Pochází z pozdního středověku a je lidového původu i lidového významu, v němž se za pomoci alegorie zdůrazňuje povinnost křesťana světit neděli jako den Boží.

Ústředním motivem bývá postava téměř nahého Krista s vyznačenými ranami (probodené ruce a nohy a rána v boku) nebo sedící dívka jako personifikace neděle, kterou korunují andělé. V těsné blízkosti vyobrazené postavy bývají namalovány nástroje a nářadí pro těžkou práci (např. kosa, motyka, lopata, vidle, kladivo, zednická lžíce aj.), jakož i lidé, kteří práci s nimi vykonávají (oráč oře, kovář ková, kupec váží zboží ap.). Tento motiv se nejčastěji vyskytoval kolem poloviny 14. stol. v Německu a později i v celé habsburské monarchii, tedy i v chorvatských oblastech, stejně jako ve Švýcarsku a Itálii. Vymizel většinou koncem 16. stol se závěry tridentského koncilu, ale v některých zemích, jako právě na slovanském Jadranu, se udržel déle.

 

nothing.gif, 0 kB
© 2005 - 2015 ihvar.cz,