Sućuraj

Obec v současné podobě pochází ze 14. století, ale podle tradice je podstatně starší. Kolem r. 500 př. n. l. tu byly usazeny ilyrské kmeny, které spolu s Ilyry na protilehlém pobřeží ovládly zdejší moře a byly obávanými piráty. Skromné pozůstatky někdejších ilyrských staveb spojují legendy jak s poslulou ilyrskou královnou Teutou, tak s ilyrským vojevůdcem Demetriem Hvarským.

První chorvatské velmi řídké osídlení sahá sice do 7. století, ale za skutečné založení obce se pokládá 1.4. století. Přibližně z té doby pocházel kostel sv. Jiří (Sveti Juraj), podle něhož byla obec pojmenována. Od 15. století, po benátské okupaci, určovaly osudy obce neustálé boje s Turky, kteří ovládali protější pobřeží pevniny.

Benátčany pak vystřídalo Rakousko (s krátkou epizodou francouzského panství), a to až do r. 1918, do zrodu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Po první světové dálce sice uchvátili ostrov na krátké tři roky Italové. museli jej však vyklidit. Vrátili se sem pak ve druhé světové válce.

Za druhé světové války utrpěla obec velké ztráty, mimo jiné byla rozbořena nejhodnotnější stavba - biskupský palác ze 17. století, velmi poškozena byla i stará benátská pevnost.

Od 60. let minulého století se datuje výrazný rozvoj obce - byla vybudována silnice do Hvaru, vyrostl trajektový přístav, obec dostala z pevniny elektřinu a vodu. Byl postaven hotel, kemp, podstatně se zvýšila životní úroveň obyvatel.

Památek není v Sućuraji mnoho a nepatří mezi zvlášť významné. Nejhodnotnější historickou stavbou je augustiniánský, dnes františkánský klášter pocházející ze středověku, několikrát přestavovaný. Původní zdejší kostel sv. Jiří (Sveti Juraj) se nedochoval, stejnému patronu byl však zasvěcen farní kostel postavený koncem 19. století.

Za pozornost stojí ještě částečně obnovená benátská pevnost ze začátku 17. století a barokní kostel sv. Antonína (Sveti Ante) z druhé poloviny 17. století.