Ostrov Hvar
Hlavní stránka « Popisy - západní část « Pakleni otoci
Pakleni otoci (Paklené ostrovy)

Paklené ostrovy (Pakleni otoci) je skupina 11 ostrovů, ostrůvků a několika útesů před přístavem města Hvaru. Táhnou se v délce asi 11 km jako val chránící město před větry vanoucími z moře.

U nás se často chybně uvádějí pod názvem Pekelné ostrovy či Ďábelské ostrovy. Chorvatský název "Pakleni" je odvozen od chorvatského "paklo" či "paklina", což znamená borovou pryskyřici či smolu; vřící smolou se totiž natíral dřevěný trup lodí a člunů. Přesnější název v češtině by tedy byl Smolné ostrovy, ale ponecháváme již vžitý název Paklené ostrovy.

 

Ostrovy, na nichž trvale žije jen málo obyvatel, jsou častým cílem výletníků, milovníků zachovalé přírody a nádherného koupání, potápěčů a jachtařů. Ostrovy slouží většinou cestovnímu ruchu, jeho obyvatelé jsou převážně zaměstnáni v turistických zařízeních nebo se živí zemědělstvím či rybolovem.

Největší z ostrovů je Sveti Klement (též se mu říká Veliki otok, tedy Velký ostrov). Jméno dostal podle zdejšího kostelíka tohoto světce, který je patronem námořníků. Poslední neděli v červenci se zde již tradičně koná velmi oblíbená pouť na jeho počest. Na ostrov přijíždí snad polovina obyvatel města Hvaru a mnoho dalších návštěvníků.

 

Na Sv. Klementu jsou tři sezónně obydlené osady, mezi nimiž je i proslulá Palmižana, která se rozkládá u dvou zátok: Palmižana (Luka Palmižana)a Vinogradišće (Uvala Vinogradišće). V chráněné, k severu orinetované zátoce Palmižana je známý jachtařský přístav ACI Marina Palmižana. Sem také připlouvají pravidelné lodní spoje, které vozí rekreanty z Hvaru na jednodenní koupání. Během dopoledne jede několik lodí na ostrov a zpět do Hvaru se vrací v odpoledních hodinách.

Zátoka Palmižana není příhodná pro koupání, zato sousední, výše zmíněná zátoka Vinogradišće je již po řadu desetiletí známá svou krásnou písečnou pláží s drobnými oblázky. Od přístaviště lodí v zátoce Palmižana stačí přejít po pěší cestě nízký ostrovní hřeben a každého návštěvníka nadchnou již první výhledy na malebnou hlubokou zátoku. Kdo má raději koupání na skalnatém pobřeží, najde si své místo na březích zátoky, i když v sezóně bývají i ty obleženy stovkami turistů. Je pamatováno i na naturisty, část pobřeží je jim vyhrazena. U zátoky je dostatek možností k jídlu a k občerstvení. Pár penzionů nabízí i ubytování.

 

Kdo chce blíže poznat ostrov Sveti Klement, může se vypravit na výlet po ostrově. Jedním z cílů může být osada Vlaka ve střední části ostrova. Z Palmižany se pokračuje se pěšinou směrem k východu. Cesta vede pěkným borovým lesem, takže je příjemná i v letních vedrech. Je možno jet až do Vlaky člunem. Vlaka má dvě přístaviště: na severním a na jižním pobřeží. To severní, též zvané Vlaka, se doporučuje pro pěkné koupání, to jižní se jmenuje Soline, má velmi mělký vstup do moře, ale jeho předností je léčivé bahno vyhledávané návštěvníky z Hvaru pro jeho léčebné účinky při chorobách pohybového ústrojí. Z jižního pobřeží je krásný výhled na ostrov Vis. Vlaka leží uprostřed vinohradů - zdejší písečná půda se podobá půdě v Lumbardě na Korčule, kde se rodí známé víno grk. Zdejší víno nemá tu proslulost, ale je znalci velmi ceněno. Většina domů jsou starobylá stavení s ozdobnými vnějšími schodišti. Gurmety je velmi ceněna zdejší konoba, vinárna s výborným pitím i jídlem.

 

Možností koupání a pěkných pláží je na Paklených ostrovech mnoho. Jsou skalnaté i oblázkové, některé jsou navštěvovány především naturisty. Patří k nim pláž Jerolim na stejnojmenném ostrově, který je nejvýchodnějším ostrůvkem celého souostroví a leží tedy nejbíže k městu Hvaru. Pláž navštěvují především naturisté. Mají k dispozici sprchy, obchod a restauraci. Na ostrově býval františkánský klášter.

Druhým v pořadí od východu je ostrůvek Marinkovac (dříve se mu říkalo otok Sveti Stjepan, tedy ostrov sv. Štěpána). Navštěvuje se tu před větry chráněná, k severu orientovaná zátoka Ždrilica s oblázkovou pláží a restauracemi. Na jižní straně ostrůvku leží zátoka Stipanska, jejíž pláž je určena naturistům (sprchy, obchod, restaurace).

Z hvarského přístavu, ze stanoviště před Arzenálem, jezdí na uvedené pláže během celého dne pravidelné lodní spoje, je však možné použít i tzv. taxi-člunů, které přepravují zájemce na kteroukoliv lokalitu podle jejich přání.

 

Co se týká historie, mnohé archeologické lokality svědčí o římském osídlení ostrovů, např. v zátoce Velo polje na sv. Klementu, na ostrůvku Marinkovac a jinde. Ve středověku se na ostrovech pásla velká stáda ovcí, odpařováním mořské vody se těžila sůl, pěstovala se vinná réva a lovily ryby.

Na Paklených ostrovech je několik zajímavých potápěčských lokalit:

  • Útesy Pločice při vnější straně Paklených ostrovů. Začíná se s potápěním na mělčině na severní straně ostrovů a pak se přesune pod vodou směrem na západ. Na stěně útesu je v hloubce 20 metrů bohatý podmořský život.
  • Stěna ostrůvku Vodnjak na jeho západní straně. Začíná v hloubce 6 metrů a na severní straně pak prudce klesá do hloubky 55 metrů. Je známá svými nádhernými červenými rohovitkami a četnými hejny ryb. Doporučuje se jen zkušeným potápěčům.
  • Stambedar, nejjižnější ostrůvek Paklených ostrovů, jižně od Sv. Klementu. Je navštěvován pro svou krásnou podmořskou stěnu, která spadá z hloubky 5 metrů do 45 metrů. Ve spodní části stěny jsou nádherné červené a fialové rohovitky. Celá stěna je plná děr, rozsedlin a puklin a velmi bohatého života (spousta ryb a dalších mořských organizmů).
 

nothing.gif, 0 kB
© 2005 - 2015 ihvar.cz,