Jelsa

Jelsa vznikla ve 14. století jako přístav vnitrozemské obce Pitve vzdálené 3 kilometry od moře. Své jméno získala od opadavého stromu olše (jolha nebo jalša), která rostla při zdejších pramenech vody. Díky nim je Jelsa jediné sídlo na ostrově s vlastním zdrojem pitné vody.

První domy začaly vznikat v 15. století na lokalitě Mala banda kolem kostelíka sv. Michala (Sveti Mihovil) na severní straně zátoky. Druhé centrum se postupně rozvíjelo na opačné straně zátoky kolem barokního kostelíka sv. Jana (Sveti Ivan), který je dnes nejpůvabnější památkou Jelsy.

Ke skutečnému rozvoji došlo až v 19. století, kdy byly vysušeny slané bažiny na místě dnešního parku a založen moderní přístav, který se brzy stal jedním z nejlepších v celé Dalmácii. Jelsa byla v té době významným centrem mořeplavby a stavby lodí, například v roce 1884 měla 142 lodí, jen o trochu méně než Split. Za zakladatele moderní Jelsy se považuje starosta a kapitán Niko Duboković Nadalini (1805 - 1872).

Po architektonické stránce je Jelsa na první pohled novější město. Nepřevládají kamenné domy z 15. a 16 století typické pro jiná města na ostrově, nýbrž domy s barevnými fasádami pocházející z 19. století, které jsou k vidění na nábřeží a hlavním náměstí.

Na lokalitě Crkvica východně od Jelsy odkryli archeologové zbytky římské stavby. Z římského původního nepříliš významného sídla Civitas Vetus Ielsae se ale zachovalo velmi málo, v podstatě jen zbytek někdejšího městského opevnění v místech dnešního kempu Mina. Pozůstatek hradební zdi je vysoký 2,5 až 3 metry.

Významnou památkou je tzv. Tor, hranolová věž a zbytky zdí z kyklopského zdiva (kamenné bloky jsou až 2 metry dlouhé). Je to pozůstatek řecké pozorovatelny. Stojí na návrší jihovýchodně od městečka v nadmořské výšce 230 m. Předpokládá se, že byla postavena ve 3. stol. př. n. l. Od věže se otevírá krásný výhled. Více informací najdete v článku: K řecké pevnosti Tor nad Jelsou.

O jeden kilometr východněji od Toru lze na kopci (210 m n. m.) vidět zříceniny středověkého hradu Galešnik, zvaného též Grad, který zničili Benátčané ve 14. stol. Hrad je obehnán hradbami vysokými 4 m a širokými 50 až 60 cm. V prostoru uvnitř hradeb, zaujímajícím plochu 1520 m2, lze rozeznat i pravoúhlý obrys vlastního hradu.

Středu města dominuje farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (Crkva Uznesenja Marijina), který byl dříve zasvěcen sv. Fabiánovi a Šebestiánovi (Sveti Fabijan i Sebastijan). První zmínky o něm pocházejí ze 14. století. V 16. století byl na obranu proti Turkům opevněn, ale vzhled renesanční pevnosti byl částečně poškozen přestavbou v 19. století. Na oltáři stojí uctívaná dřevěná socha P. Marie, kterou v roce 1539 přinesli utečenci z hercegovinského Čitluku, když prchali před Turky. V jedné z kaplí se nachází cenný obraz Panna Marie a mučení Fabiána a Šebestiána (Bogorodica i mučenje Fabijana i Sebastijana). V protoru mezi kostelem a zvonicí se nachází lapidárium (lapidarij) s dvaceti kamennými nálezy z antického a středověkého období.

Kostel sv. Jana (Sveti Ivan) z 15. až 17. stol. je zajímavý svým nepravidelným půdorysem. Stojí na malém náměstí, pár desítek metrů východně od hlavního náměstí. Kolem něho se rozvíjela zdejší část města se spletí úzkých uliček.

Na místě dnešního hřbitova na poloostrově Gradina (blízko kempu Mina) se nacházela od roku 1605 augustiniánská poustevna, která byla opuštěna v 18. stol. Z kláštera se dochoval jen kostelík se zvonicí ze 16. stol.

Na kopci nad městem stojí kostel Panny Marie Ochránkyně zdraví (Gospa od Zdravlja), postavený v roce 1535. V 19. století k němu byla přistavěna zvonice. Na svátek Panny Marie Ochránkyně zdraví dne 21. listopadu se konají slavnostní mše, kde se za své zdraví modlí věřící z Jelsy a okolních míst.

Vzhled Jelsy výrazně ovlivňuje dosti rozlehlý park s palmami, oleandry, vavříny, vysokými topoly, borovicemi a další středomořskou vegetací, jeden z nejkrásnějších a největších v Dalmácii. Byl založen v roce 1870 na místě bývalých bažin. Zdobí jej sochy významných osobností města. Blízko nábřeží stojí socha kapitána Nika Dubokoviće, majitele lodí a politika (1835 - 1912), kterou vztvořil sochař Ivan Rendić; v severní části pak socha hudebního skladatele Antuna Dobroniće (1878 - 1955).